Od korálků

Zpět na předchozí stránku

kterými jsem si koulela po kundičce jako malá holka, jsem pomalu s rostoucí chutí a s poznáváním rozkoše přecházela k jiným hrátkám, jak na okamžik nechat si blesk prolétnout tělem a ztratit pojem o čase. Korálky nahradily prsty, proud vody ze sprchy, jakýkoli předmět, který aspoň trochu tvarem připomínal ten chlapský klacek, byť by to byl kartáček na zuby, nebo profesně udělaný šulín z plastu, kovu.....

Domluvit se s tou moji kundičkou bylo a je třeba vždy, ať už ji chlap opíchá pětkrát denně, sedmkrát v týdnu, či žádný není pro ní dlooooooouhý čas „dobrý“, či dokonce jen není. Říká si o to sama, uslyšením vzdechů, či slastných výkřiků přes zeď od sousedů, pohledem na obrázek roztažené kundy, pořádně stojícího čuráka a naběhlých koulí, uviděním souložícího párů na obrazovce, nebo jen pouhou představou co už zažila, či by mohla prožít, či třeba pouhou myšlenkou: " Co tamhle ten mužský, co jde po ulici, co má asi v kalhotech, jak asi píchá?!"

Přijde to náhle, kdykoliv a kdekoliv, a tak hranice sebeuspokojení neznají mezí, jen vlastní stud a pomalu mizející obava, co si lidi řeknou? Ať si říkají, co chtějí, málokdo z nich by mi to udělal tak dobře jako já sama. Například ve vaně.

Ponořím se do vody, sednu rozkročmo, záda opřu o studenou obrubu vany, vezmu sprchu, sundám hlavici, aby proud vody byl silný a jeli třeba přiškrtím ho ještě palcem a namířím ten proud horké vody na poštěváčka. Proud vody ho zasáhne jak blesk a celá kundička se okamžitě začne slastně svírat, prsty druhé ruky rozevřu její závojíčky abych proud tepla a bičování vody o její stěny cítila víc a v klidu si vychutnávám spolu s kundičkou slast toho. Studený a mazlavý šampon ukápnu nad bradavky a jeho kapky pomalu stékajíc a chladíc rozpálené tělo, staví bradavky do pozoru a napínají onu neviditelnou nit mezi něma a poštěváčkem víc a víc. Zavírám oči a za víčky mi běhají fantazie, kterým se meze nekladou. Jednou chlap přivázaný v křesle a já nad ním klečící, jak mi ji vylizuje, jazyk zasouvá dovnitř, hbitě s ním kmitá, podruhé černoch s ocasem jak ruka, který mne má přehlou přes okraj čehokoli a mydlí mne ze zadu, pleskaje rukou o můj zadek a křičíc na mne „Píchej, píchej“, potřetí úplně cizí pár hlavama ve svých rozkrocích, ochutnávajíc vzájemně svých šťáv. Fantazie mi dodávají rozechvění a touhu vzít co je po ruce a zasunout do kundičky. Sama si o to říká, rozevře se a nechává do sebe vklouznout třeba tubu od spreje, obejme ji pevně a vlastními stahy nepatrně hýbe nahoru a dolů. V mých představách je to třeba pták toho černocha, jazyk přivázaného, přiškrcuji proud vody, aby byl silnější, poštěváček se stahuje a kundička pro mokrost tubu jen tak tak drží. Dochází mně, s jedoucím bleskem po těle, síla v ruce a uspokojení dosahuje pomalu svého vrcholu.

Uvolňuji se, pohodlně se opříc ulehnu a v klidu, jezdíc si prsty ve škvírce roztoužené kundičky, si dochutnávám tu slat. Nevím kolik uběhne času a budu muset se obsloužit opět sama, ale je to pěkné, slastné a já to potřebuji. A to vše mi dopřává hledat nové způsoby, fantazie a zkoušet co to, jak se mnou, tak s moji kundičkou udělá.

Čas odnesl korálky, ale zůstalo zrcadlo. Dosud a po celou dobu, čas od času, sednu proti němu. Tak abych dobře viděla na kundičku a pozoruji ji, jak červená, stahuje se a vlhne, když ji rozevírám, její mokrost roztírám po stěnách závojíčků, prsty, jeden, dva..... zasouvám dovnitř, mezi palcem a ukazováčkem třu poštěváčka.....

Autor: Jaroslav
Datum přidání: 2. 2. 2007
Povídka přečtena: 18902x
Hodnocení povídky: 2.2

Zpět na předchozí stránku