Tlusťoška – Rybářská síť

← Zpět na přehled povídek

Plán na zlého šéfa byl připraven. Karla vybavena technikou a radami odhodlaně druhý den nastoupila do zaměstnání. Sotva začala pracovat, stál za ní. Ve tváří falešný úsměv, kterým pasíroval jedovatá slova: „Tady nemáte co dělat, řekl jsem, že přijdete rovnou do mé kanceláře k vyřízení určitých formalit!“
Jak tiše přišel, tak zase zmizel, jenom atmosféra po něm zůstala dusná. Po chvíli zmáčkla na speciálních hodinkách tlačítko a vydala se do šéfovy obávané kanceláře.
„Kontroloval jsem vaši práci minulých dnů a až na pár drobností jsem s ní docela spokojený. Škoda, že jste se rozhodla se s námi rozloučit, brzy bych vám o něco mohl zvýšit plat.“ „Ale vy jste včera řekl, že pokud nepřijdu v 16:10 do vaší kanceláře na pohovor, čekáte mě ráno s výpovědí. Máte ji připravenu? Zajímaly by mne důvody. Sám říkáte, že s mojí prací jste spokojen.“
Během hovoru šéf brunátněl vzteky, až to nevydržel: „Ty děvko, je ti jasné, že si v naší branži ani neškrtneš, když tě odtud vyhodím? Okamžitě pojď sem ke mně. Chtěla jsi něco podepisovat, tak si vezmi do ruky péro. Ale to moje!“ přikázal a sledoval, že se Karla opravdu zalekla a váhavě přikročila ke stolu.
Seděl za ním s rozepnutým poklopcem, ze kterého mu vykukoval polotvrdý pták. „A co s takovým pérem jako mám dělat?“ zeptala se věcně.
Hlasitě se rozesmál. „To už je tvůj problém. Aby se pérem dalo psát, musí pořádně držet. Od toho snad máš šikovné ruce i jazyk, ne? A pro usnadnění vyndej kozy, když mezi ně toho chudáka vezmeš, ušetříme spoustu času. On je zvyklý to mít každý den, ale většinou až po pracovní době,“ dodal na vysvětlenou.
Karla věděla, že se scéna nahrává skrytými kamerami a zamyslela se, jestli to už pro důkazní řízení nebude stačit. Pro jistotu se ještě zeptala: „Teď je to jako náhrada za včerejšek, kdy jsem nemohla přijít?“
Znovu se pobaveně rozesmál: „Ale kdepak, myslíš, že jsi jediná ženská? Vzal jsem si sem tu starou kozatou. Má je sice vytahané, ale pořádný kalibr. Když leze po čtyřech, je to paráda! Tak vezmi si ho už do pusy a vyndej ty tvoje! Uvidíš, že se nakonec domluvíme a ty nebudeš muset stát na pracáku ve frontě!“
Karla se ani nehnula, všimla si pouze, že při vzpomínce na včerejší odpoledne s její starší sousedkou se mu začalo přirození zvedat. Možná i v očekávání sexuálních služeb od ni coby vzpurné dívky. Zeptala se: „Slyšel jste někdy o sexuálním harašení na pracovišti?“
„Tak ty nepřestaneš?“ sykl. „Řekl jsem kozy ven!“ Vstal a když viděl, že ona se nemá k tomu, aby ho poslechla, přistoupil k ní. Z rozepnutého poklopce mu trčel jeho stále jen napůl vzrušený úd, popadl jí z obou stran těsně nad pasem halenku a začal ji kasat vzhůru. Objevilo se kousek odhaleného těla v partii pasu.
„Co to děláte, chci vidět tu výpověď!“ odpověděla rozhodně, ustoupila o krok a ukázala na jeho kalhoty: „A taky byste tady nemusel běhat s rozepnutým poklopcem, na to nejsem zvědavá!“
„Okamžitě si k němu klekni a vezmi ho do úst!“ skoro zařval, bylo vidět, že se přestává ovládat.
„Chci vidět svoji výpověď a pak se začneme bavit o tom harašení,“ odpověděla ledovým hlasem.
„Konečně, konečně,“ zařval jako šílenec. „Konečně tu někoho mohu pořádně zkrotit! Teď holčičko zažiješ, co tu ještě nebylo. A budeš prosit, abych tě nechal v práci. Nejdříve si tě trochu pojistím,“ řekl, hbitě vyskočil a než se Karla nadála, měla jedno zápěstí přichycené v poutech, od kterých vedl masivní řetěz k závěsu mezi dvěma skříněmi.
„Okamžitě mě pusťte, vy zvrhlíku!“ vmetla mu do očí, ale vzápětí pochopila, že každý odpor ho jenom stále více vzrušuje. Přestal se smát, jeho obličej dostal zlověstný výraz. Karla se na chvíli zalekla, ale věřila, že každou chvíli nastane osvobození a ještě tedy přidala jeden pokus přitížit tomuto zločinci:
„Co se mnou chcete dělat?“ „Výborná otázka,“ pochválil pobaveně, přitahoval přitom dívku řetězem k závěsu a nečekaně jí sklapnul další pouta na nohou těsně nad kotníky. Z končetin jí zbyla volná pouze jedna ruka.
Ze zásuvku svého stolu vytáhl lahvičku s modrými pilulkami. „To jen pro jistotu, dopoledne si tak často ženskou neservíruji. Je to něco jako rychle působící viagra.“ Polkl prášek a zapil ho sklenicí vody. „A teď se podívej na to překvapení!“ Polekala se, že si sundá kalhoty, aby předvedl rychlé působení modré pilulky, ale on odhrnul závěs, za kterým bylo zavěšené jakési lehátko, něco mezi houpací a rybářskou sítí.
„To mám připraveno hlavně na tvoji kozatou sousedku. Už dlouho mám pocit, že potřebuje pořádnou lekci poslušnosti. Lehne si na břicho a podívej, těmito dírami jí budou nádherně ty její obrovské cecky viset dolů. Ale s tebou to půjde také, i když s jimi nedosáhneš až k zemi.“
Karla nechápala, co má za lubem, ale sadista s chutí vysvětlil: „Teď si tou volnou rukou odhalíš kozy a lehneš si do sítě břichem dolů. Cecky ti budou viset těmito dvěma velkými oky. Já si tě podle potřeby s celou sítí vytáhnu nahoru, abych k nim zespodu měl dobrý přístup. A budu s nimi dělat všechno, co se mi bude líbit. A hlavně to, o čem si myslím, že bys nikdy nikomu nedovolila, rozumíš?“ sípěl zlověstným hlasem a rozpaloval se dál: „Umíš si vůbec představit, co se s takovýma kozama dá dělat, když je holčička neposlušná?“
„Holčička bude neposlušná! Chce pouze výpověď a rovnou odtud zajde na policii!“ „Ale ne, takové žerty ve tvojí situaci!“ rozesmál se na plné kolo a zlověstně pokračoval: „Holčička bude prosit, abych jí cecky trochu zahřál.“ Vítězoslavně sledoval její zaražený pohled „Tady je velká nádoba plná vody. Hodně studené vody. Je plná skoro po okraj, ale já ji ještě doplním, sleduj!“ přikazoval dále, otevřel ledničku a do vody začal házet spousty ledu.
„A jak ti tak budou kozy ze sítě viset, ponoříme je rovnou do této připravené vodičky. To bude studené, fuj! A holčička bude moc prosit, abych jí cecíky trochu zahřál, že?“
„Holčička určitě nebude prosit. A teď mi sundejte ta pouta. Třeba to u soudu bude bráno jako polehčující okolnost!“
„Tak holčičku ještě žerty nepřestaly bavit? Tak to ji musíme do sítě šoupnout rychle. Ale aby věděla, co bude dál, kdybych se nad promrzlýma kozama chtěl smilovat a ona poprosila o teplejší zacházení, tady máme další pomůcku!“ Vyndal ponorný vařič. „S tou se ledová vodička rychle začne ohřívat, led se rozpustí, vodička bude teplá, moc příjemně teplá, bradavky se v ní začnou zvětšovat a holčička začne znovu prosit. Moc začne prosit, abych si s ní zase po pracovní době hrál, třeba každý den. Protože když holčička prosit nezačne, vodička začne co? Vodička začne pálit. Takže holčička co? Holčička prosit začne! Protože kdyby nezačala, tak bychom tady měli vařené telecí hrudí!“ zlověstně zažertoval závěrem výkladu.
Karla zírala na zlého šéfa jako ve snu. Volnou ruku zvedla, ale ne proto, aby se dobrovolně vyškrábala do rybářské sítě. Stiskla na hodinkách tlačítko a v té chvíli nastal prudký obrat situace. Ze dvou koutů v místnosti se vynořily maskované postavy, třetí vstoupila dveřmi.
Zlý muž nestačil zareagovat. Jeho ruce byly spoutány za zády, klepeta z kotníků Karly se přestěhovala nad jeho kotníky. Ruce jednoho z mužů ukázaly na jeho kalhoty jasným gestem a vzápětí stejně energicky na síť. Šéf se rozklepal strachy, poslušně kalhoty spustil a odskákal. Za chvíli sám ležel na břiše v připravené síti, jedním otvorem mu visel dolů jeho strachy miniaturizovaný ptáček.
Maskované postavy při akci nepromluvily ani slovo. Zajistily mu ruce i nohy tak, že se prakticky nemohl pohnout, vytáhly ho i se sítí snad do metrové výšky a vyšly ven. Vzápětí se vrátily. Ustrašeným pohledem zjistil, že jsou to jiní lidé, i když masky měli stejné. Přistoupili k němu a přemístili pod síť nádobu s ledovou vodou. K šéfovu štěstí ovšem tak, že jeho vyděšený ptáček visel těsně nad hladinou, takže voda nestudila.
Postavy se mu uvelebily přímo před jeho očima. Netušil, co se děje, ale pomalu začal chápat. Každá z nich si sáhla na zip černého obleku, zapnutého až ke krku a pomalu jej stahovala dolů. Milimetr po milimetru se objevovalo tělo. Buď to bylo tělo pořádného svalovce, nebo ženské! V té chvíli ucítil ledovou vodu. Viagra v kombinaci s pohledem na odhalující se prsa začala působit. „Dejte tu vodu pryč,“ pokusil se zavelet, ale ženy vůbec nereagovaly. Naopak nádobu trochu posunuly tak, aby mu pták trčel přímo do jejího středu. Jedna z žen přinesla do místa, kam nuceně směřoval jeho pohled, monitor. Naskočil na něm obraz z videa. Šéf se k smrti vyděsil.
Na obrazovce se totiž objevila jedna z jeho zaměstnankyň. Kolem pasu jí zrovna připínal zaječí ocásek, na hlavu uši, jakými se krášlí zajíčkové z Playboy-Clubu a nutil ji deklamovat: „Prosím, prosím, šéfíčku, dej zajdovi mrkvičku“. Na videoprojekci si sundal kalhoty a „mrkvičku“ jí vkládal do úst. Dívka si počínala dost neobratně, on se pojednou rozzlobil a vyhrožoval: „Pořádně lízej, nebo ti ten playboyovský ocas narvu jako posledně rovnou do prdele!“ Vyděšeně se začala jeho ptákovi věnovat více, v očích přitom měla slzy.
Další zaměstnankyně seděla na desce pracovního stolu v jogínské poloze se zkříženýma nohama, ale ruce držela za zády. Šéf něco psal, občas se na ni jako na rekvizitu zadíval, strčil jí prst do kundy, zamyšleně ho pak olizoval a přitom pokračoval v práci. Pak jí poručil, aby nohy roztáhla pořádně a strčil jí mezi ně ptáka. Ve tváři žena rozhodně neměla pocity potěšení. Občas si věcně sáhl na její prsa, ona se nebránila, ruce stále za zády. Ukojil se a poručil, aby slezla dolů. Otočila se a do záběru se dostaly její spoutané ruce za zády.
Další žena přinesla „plán dovolených“ – menstruační kalendář se slibem, že teď, když bere prášky, bude všechno pravidelné a už ho jako minule ho nepřekvapí. „Síť“ – nařídil, ona se svlékla donaha a lehla si na místo, ve kterém byl teď on sám. Lehla si na břicho, nohy i ruce roztažené. Vytáhl jí kladkou tak, že se mu houpala nad stolem. Občas si na ni sáhl jako na nějakou rekvizitu.
Jedna z žen to už zřejmě nevydržela a video vypnula. Rozepnula si černý oblek ještě více a vyndala svá ňadra. Jeho hlas ztratil na pánovitosti. Poznal, komu to tělo patří. „Prosím, odpusť mi to…“ začal škemrat. Žena si odhalila obličej. Byla to majitelka firmy, do této chvíle i jeho milenka Iva. Neodpověděla a beze slova přinesla ponorný vařič. Strčila mu nahá prsa těsně před obličej za sítí: „Už nikdy si na ně nesáhneš, ty odporný dobytku! Už nikdy žádnou ženskou nebudeš zneužívat, rozumíš?“
Zbaběle kýval hlavou a prosil za odpuštění. „To bys měl moc snadné něco ti promíjet! Myslela jsem, že kazety dám policii, ale než by ses dostal k soudu, než by tě pořádně zavřeli kolik lidí bys ještě zničil! Sám sis vymyslel trest. Prosím, přelep mu pusu, aby při tom neřval,“ otočila se na druhou ženu, která přišla s připraveným kusem široké lepicí pásky. Iva muži zvedla za vlasy hlavu a přidržela ji ve vzduchu. Druhá žena mu přelepila páskou ústa.
S hrůzou cítil, že pod vlivem prášku mu pták stále zůstává ztopořen, třebaže je přitom celý ponořený v ledové tříšti. Iva zastrčila ponorný vařič do elektřiny a sedla si s druhou ženou tak, aby je mučený šéf mohl zblízka sledovat. Ženy se přátelsky objaly, něco si šeptaly do ucha, pak zahalenější pohladila odhalená prsa Ivy. Ta se zatvářila blaženě a pomalu svoji ruku vložila do pootevřené kombinézy druhé ženy. Ta se také tvářila blaženě, ženy si začaly vzájemně hladit bradavky a sledovaly, jak to na muže v síti působí.
Ten se snažil myslet na to, že ho to vůbec nezajímá, že ta studená voda vlastně působí tak, aby mu pták nestál – jenže on stál. Také oboje bradavky před jeho zraky pěkně stály, ale na rozdíl od něho jim to dělalo dobře. Ženské ruce je vzájemně hladily, braly mezi prsty, pak se po chvíli zaváhání jedna sklonila a vzala si bradavku mezi rty.
Voda přestala studit, chvíli byla vlažná, pak teplá. „Zkuste, jestli to už začne vařit,“ požádala Iva druhou ženu. Ta vstala, strčila do nádoby ruku a řekla: „Vyzkouším, co to na mě měl připravené, voda je velice příjemná. Ale toho jeho odporného ptáka tady při tom mít nechci!“ řekla, síť se šéfem o pár centimetrů zvedla do výšky, vyndala z vody ponorný vařič a stáhla si přes ramena kombinézu. I když si na hlavě nechala kuklu, bylo vše jasné. Tak obrovská prsa má na světě snad jenom jeho inženýrka, kterou tu měl včera. Opřela se o okraje nádoby a oči z masky se zblízka dívaly do jeho očí. Pohnula několikrát trupem zleva doprava a zpět. Ve vzduchu byly zlověstné verše, které před chvílí zněly i z videozáznamu: „Houpá, houpá, inženýrka hloupá…“ Načež do vody pomalu jedno z ňader ponořila. „To je moc příjemné,“ pochvalovala si. Šéfová jí začala ňadro hladit, omývat. „Jen se dívej, jak je to příjemné, jak jí rostou bradavky. Znovu síť spustily, ztopořený úd i s varlaty byl ponořen do vody. Ponorný vařič také. „Dívej se sem,“ poručila Iva, poklekla přes inženýrku a pozvedla k ústům její ještě po koupeli vlhký prs a jeho špičku začala přejíždět jazykem. „Jen se dívej, ať ti pořádně stojí. Ať ti přitom ten tvůj odporný klacek hezky roste! Za chvíli z něj uděláme deset deka vařeného vepřového!“ řekla a znovu mezi rty vzala pěkně vyšpulenou bradavku.
Po chvíli hraní Iva inženýrce ňadro otřela připraveným ručníkem a decentně jí zatáhla zip až ke krku. Svoje vnady také schovala. „Už nikdy je neuvidíš!“ pronesla ledově a před oči muži v síti strčila nějaký papír. Voda začínala být dost horká. Šéf s jistým ulehčením začal zuřivě kývat na souhlas.
Nádoba s vodou byla odsunuta, vařič vypnut, ze sítě směrem dolů trčel nápadně rudý pták muže. Ten ochotně podepisoval vše, co mu bylo k podpisu předloženo. Hrůzou situace ho ani nenapadlo říkat si, že vlastně podepisuje pod nátlakem.
Netrvalo ani půl hodiny, byly vyřízeny formality výpovědi a ve společnosti jednoho z detektivů odejel sbalit si nejnutnější a ve smyslu příslibu, že videokazety budou policii vydány teprve, kdyby se znovu objevil ve městě, odjel. Nebyl důvod nevěřit, že se v tomto městě ještě někdy ukáže.

Kategorie: Baculky
Autor: Šárka
Datum přidání: 12. 2. 2008
Povídka přečtena: 22545x
Hodnocení povídky: 4.5

← Zpět na přehled povídek