Jak Aika upadla do otroctví I.

Zpět na předchozí stránku

Pila z tůně uprostřed lesa i potravu hledala spolu se zvířaty. Přespávala na stejných místech jako lesní ptáci, aby byla v noci v bezpečí. Od doby, co Aice zabili oba rodiče, k lidem se nepřibližovala.
Království padlo již před půl rokem a zůstal jen chaos. Aičin lid odplul ve spěchu za moře. Kdoví jestli nezůstala poslední. A skrývat se věčně nedokáže…
 

• – -
  

Otrokářův stan byl nejméně osm metrů vysoký, půkruhového půdorysu. Do zdejšího podnebí se vůbec nehodil, ale v právě probíhajícím bezvládí byl Karaš nejmocnějším mužem nejenom Jižní pouště ale i zarostlého severu. Bylo tu živo, rád se obklopoval poslušnými. On sám seděl uprostřed na velkém divanu a nechal se ovívat dvěma sluhy.
Mezi uvolněně roztaženými koleny mu klečela mladičká černoška a oddaně mu kouřila přirození. Její plné rty rytmicky masírovaly úd pána domu. Karaš měl na sobě odhrnutou tuniku zdobenou zlatem, otrokyně byla úplně nahá. Právě probíhal výkup nových kusů. Lidé z okolí postupně vodili svou kořist. Lovci samotáři svoje úlovky ale i rodiče vlastní děti.
Otrokář každého ohodnotil a když panovala shoda ohledně ceny, přibyla mu nová duše.
 

• – –
  

Hned jak vstoupil do stanu jednooký lovec, tichou konverzaci vystřídalo vzrušené šuškání v celém „dvořanstvu“. Nebylo vůbec divu. Aika dokázala uchvátit každého. Čtyřiačtyřicet je věk zralé lidské ženy, ale elfové žijí, stárnou i dospívají třikrát pomaleji.
Na první pohled tedy svěží dívka, navíc nezvykle vysoká. Přes útlost postavy i nevinnost tváře měřila přes stoosmdesát centimetrů. Většina elfího lidu je buď světle zrzavá se zelenýma očima nebo blond s očima světle modrýma. Aice dlouhé rovné blond vlasy spadaly až do půle zad, ale v obličeji svítily oči tmavomodré. Prastarý rod, přirozená šlechta, to byla ta příčina, kterou jí samotné rodiče vštěpovaly. Tady a teď ale rozhodně panovat nebude. Bělostná pokožka jemně obepínala pevné křivky a na pár místech těla jí lehce prosvítaly modré žíly. Kontrolou neposkvrněnosti prošla již před stanem, kde jí i zbavili veškerého šatu.
A tak se teď všichni zdálky vpíjeli po celé ploše elfího těla. Kroužili očima po mladých pučících ňadrech trčících dopředu, korunovaných světlýma bradavkama i po malém kulatém zadečku, který přecházel v ony laní nohy. „Mladá elfka“ pronesl sebevědomě jednooký polapitel. Karaš si významně odchrchlal, aby si přidal na důležitosti „Není možná“ připravoval si půdu pro smlouvání „Všichni elfové a elfky odpluli za moře, do země svých otců, zbabělé to plémě.“ Lovec znejistěl „Je to elfka. Můžu to dokázat, elfové mají zázračnou moc zacelit každou ránu.“ Vytáhl jedním pohybem tesák. Dřív než mohla Aika ucuknout, měla na paži mělkou ránu, ze které se okamžitě tlačila krev. Chvíli tak otřesená stála a krev kapala na udusanou hlínu. „Po půl minutě ticha se Otrokář hlasitě rozřehtal. „Pak tohle není elfka ale nějaká podvyživená chudačka z tvojí vesnice, deset tisíc zlatých a ber dokud dávám.“
Mezitím jedna z otrokyě ovazovala stále otevřenou ránu na jemné paži. Jednooký špatně skrýval zklamání ale rychle se vzpamatoval a kývl. Zamířil ven ze stanu, aby se nechal venku vyplatit. Aiku okamžitě začali odvádět dva strážní. Hladově po ní mrkali. Eunuši se neosvědčovali v boji a tak Karaš měl válečníky nekleštěné, svůj majetek udržoval nepoškozený jen tuhou disciplínou a brutálními tresty. Bylo to nutné.
Panny byly mnohem žádanější. Zatímco u ošklivé dívky se na ceně skoro neprojevilo, zda už měla muže, krásnější mohly neposkvrněností nabývat násobků běžné ceny. Naprosto výjimečná dívka, jako Aika, určitě i desetinásobek.
 

• – -
  

Druhý den ráno se probudila ve velké kleci společně s dalšími dívkami. V této byly jen mladé panny. Od počínající puberty až po ty na vdávání.
Ležela zde i černoška, která včera ve stanu otrokáře kouřila. V tomto oddělení Aice nic vážného nehrozilo. V rámci zachování ceny budou nedoktnutelné. Přesto se jí spalo špatně, v lesích si zvykla na samotu a tady se tísnilo tolik těl. Ale už okolo deváté ráno vrazil dovnitř Karaš.
Hledal si novou hračku na mazlení a kouření. Po pár prohlédnutých dívkách zamířil k Aice. Jak jí vytahoval, aby si prohlédl její postavu, z paže jí sklouzl zakrvácený hadřík a odhalil naprosto netknutou paži. Přes noc nebylo po říznutí nožem ani stopy. Otrokářovi ihned došlo, co to znamená a už táhl Aiku ven.
Silou jí dovedl až do svého soukromého stanu, poručil jí, ať se celá umyje a odešel. Venku u dveří nechal stráž. Elfka si tedy sedla do horké lázně, pak se usušila a čekala asi dvě hodiny na posteli než se Karaš vrátil. „Ani nevíš, jakou si mi udělala radost.“ Zařehtal se.
„Prodám tě za pořádných pár truhel zlata. Tobě se zahojí každé lehčí poranění, viď?“ Posadil se vedle ní na postel a přitáhl její bílé chvějící se tělo k svému vypasenému. „I tady…“ drsnou rukou pohladil typicky elfsky holé pohlaví.“Nikdy na tobě nebude poznat, kolikrát si to měla… každé ráno budeš panna.“ „Propust mě a moji lidé tě ušetří.“ Zablufovala Aika. „Hehehehe. Tvůj prokletý lid se nevrátí nejmíň několik století, na tyhle oči sem viděl, jak Vás štvali až k pobřeží. Vás i Vaše poskoky. Všichni mají pokrk zákazů a příkazů, pořádku a odpovědnosti.
Budeš mi sloužit. Mě a každému, kdo si tě koupí, rozumělas?!“ Aika zdrceně mlčela. „To, co tě vyvyšovala, teď budeš nenávidět. Díky tvojí magické schopnosti tě budu moci cvičit jako žádnou jinou. Dokud nebudeš nejlepší sexuální otrokyní na světě.“ Jak domluvil, došel k nočnímu stolku a svlékl se z tuniky. Mírně obtloustlé tělo mu pokrývaly řídké ěerné chlupy a pyj už začínal natékat chtíčem. Do dlaně nabral olivový olej a začal si jím pyj natírat.
 

• – -
  

„Pojď, budeš mi vděčná.“ Karaš s lesknoucím se penisem zamířil k Aice na lože. Zprvu se odsunula až ke stěně, když neměla kam dál couvat, odstrčila ho rukama. Odradit se nenechal a pokusil se na ní nalehnout.
Byla však ještě jedna věc, která o elfech už upadal téměř v zapomění, jejich schopnost krátkodobě vyvinout až nadpozemskou sílu. V případě ohrožení. A Aika se teď cítila ohrožená. Odhodila od sebe otrokáře takovou silou, že přistál až u vchodu do stanu. Viditelně zastrašen na ní okamžik zíral.
Pak se zamračil a zavolal stráže, dva urostlé snědé mladé muže. Chvíli nevěřícně sledovali nepřehlednou situaci uvnitř stanu. Pán je nikdy k hrátkám nepřizval a tahle drobná dívka nemohla být přece hrozba…. „Chyťte jí a držte na posteli!“ Karaš doslova prskal. Jestli nechápali, rozhodně poslouchali na slovo. Oba se na Aiku vrhli a během momentu pevně svírali nahou elfku na dece břichem dolů. Karaš přistoupil a fascinovaně sledoval, jak dva vazouni oba musí obouma rukama s námahou uklidňovat to štíhlé tělo…drželi jí každý jednu ruku vykroucenou za záda a druhou paží přenášeli na její záda svou váhu. Aika se pod nima svíjela jak lapený úhoř. Asi za minutu a půl se vyčerpala její zásoba energie a znatelně zeslábla. Karaš jí uchopil za kotníky a prudkým tahem jí posunul k sobě. Shrnula se pod ní deka a nohy jí spadly dolů z postele. Poplácal kulatý zadeček „Výjimečné, vskutku výjimečné.
A teď začne lekce, neposedná klisničko.“ Zatímco stráže jí stále drželi, teď už s menší námahou, Otrokář roztáhl hebká stehna a kleknul si mezi ně. S neskrývanou nedočkavostí jí přidržel v pase a začal naolejovaným žaludem vnikat do nezvykle drobné kundičky.
Znovu se vzepjala a strážní málem upadli. Byla v mžiku umravněna a kluzký hrot pyje opět pokoušel branku do její elfí svatyně. Se slzama v očích se třásla, zatímco přitlačil a hrubou silou protrhnul pannenství. Svírala klín, jak nejlépe uměla, ale olivový olej umožnil Karašovi ochutnat jí až do dna. Několikrát nadrženě přirazil a už mu laskala pyj proti své vůli po celé jeho délce.
Kdyby jí zkusil strčit penis do úst, bez váhání by ho kousla. Ale kundička byla prostá jakékoliv obrany. Příroda si to umí zařídit. Nebo to byli Bozi, kdo chtěl, aby žena nemohla zabránit styku? Avšak v tomhle případě početí nehrozilo.
Pravděpodobnost splynutí lidských a elfských chromozmů byla asi jedna ku milionu. Zpocený otrokář si ještě chvíli vychutnával absolutní převahu, svůj první sex s elfkou. A musel uznat, že něco takového nezažil. Stejně jako Aika byla i její pička vzdorovitá a vytrvale se stahovala ihned jak pyj povytáhl ven. Každé vniknutí do Aiky bylo tak sladce těžké. Aika brečela do deky, zatímco strážní sledovali její ponížení. Ještě víc než jí trápila bolest z čerstvě načnuté branky jí zahanbovaly pocity euforie, které vysílala soulož do jejího mozku. Od oka to sice nebylo na od oleje mokrém místě styku znát, ale po celém stanu se šířila vyzývavě pálivá vůně vzrušené elfí samičky.
Pozůstatek z dob, kdy před tisíci lety žili elfové v tlupách a jakmile někdo začal šukat samici, vystřídali se na ní všichni samci z okolí, přivolaní čpavým feromonem obsaženém v milostné šťávě. Tohle už dávno neplatilo, elfové se stali časem nejvěrnějším druhem, avšak vůně zůstala. V ložnicích elfů ale neustále hořely svíce z včelího vosku jejichž vůně feromony pohlcovala a co mělo zůstat za dveřmi, tak za nimi i zůstalo. Karaš pokynul strážným a ti opustili stan. „Umyj se. Pro dnešek výcvik končí, příště doufám budeš rozumnější a užijeme si osamotě.“
 

• – –
  

Aika ten den nemohla usnout a snažila se představit si, co jí asi čeká. Nakonec přecejen upadla vyčerpáním do spánku a blanka v lůně jí začala pomalu srůstat…

Autor: Jiří
Datum přidání: 25. 4. 2007
Povídka přečtena: 19649x
Hodnocení povídky: 2.6

Zpět na předchozí stránku