Fotograf

← Zpět na přehled povídek

Když jsem před pár lety začal s fotografováním, netušil jsem, že mě tenhle zprvu koníček bude jednou i živit. Ze začátku jsem fotil jen krajinky, zajímavé uličky, momentky, prostě to, co asi každý začínající fotograf. Brzy mě to ale dost chytlo, a tak jsem si postupně dokupoval objektivy, další fotoaparáty, stativ atd. Když se pak firma, ve které jsem pracoval položila, rozhodl jsem se to risknout a stát se fotografem na volné noze.
Počátky nebyly nic moc, prodal jsem sice pár časopisům něco ze své práce, ale nebýt odstupného z předchozího zaměstnání, nevím jak bych se protloukal. Známý mě tehdy přesvědčoval, ať se dám na akty nebo dokonce na porno, to prý se prodá nejlíp. Namítl jsem mu, kde že ale seženu modelky. Řekl, že jich pár zná a pár mi jich kupodivu opravdu dohodil. Ty pak zase znaly některé další, které by to také rády zkusily, a tak se to přece jen trochu rozjelo.
Před nedávnem mi moje současná známost Jana doporučila svou kamarádku, jakousi sekretářku v nějaké firmě. Kamarádka si prý říká Ruth. Jana mi také prozradila, že je to dračice, ale že doufá, že mne s ní může nechat o samotě. Ujistil jsem ji, že samozřejmě může. To, co jsem až doposud fotil, byly jen akty, žádné porno. Řekl jsem Janě, ať tu svou Ruth klidně přivede.
Tak se i stalo. O týden později se u mě doma ozval zvonek. Otevřel jsem dveře. Za nimi stála blondýnka s výrazně namalovanými rty. Těžko říci, kolik jí mohlo být. Klidně třicet nebo taky ke čtyřicítce, takový ten typ, co se těžko odhaduje. Měla na sobě červené šaty, které ji těsně obepínaly tělo a nechaly vyniknout krásně tvarovaným prsům. Na ještě krásněji tvarovaných nohách měla světle hnědé nylonky a černé lodičky s páskem kolem kotníků.
„Vy jste Robert?“ zeptala se.
„Ano, Robert Král, těší mě,“ podal jsem ji ruku.
Přijala ji, krátce mi s ní potřásla, pak ji nepatrně pevněji sevřela a zadívala se mi do očí: „Já jsem Ruth.“
„Tak pojďte dál.“
Ruth vešla do předsíně a zavřela za sebou dveře. Slyšel jsem, jak jí silonky o sebe při chůzi šustí. Vedl jsem ji předsíní do jednoho z mých pokojů, který sloužil jako ateliér. Všude stály stojany s reflektory, na posteli s kovovými pelestmi se válela spousta látek a přehozů určených k dekoraci. Ruth se posadila na postel a zkřížila nohy. Pocítil jsem dole v kalhotách známé napětí. Stoupl jsem si proti ní.
„Takže?“ optal jsem se. „Měli bychom se dohodnout na penězích a také na tom, zdali máte svou vlastní představu a nebo to necháte na mě.“
„O penězích mluvit nebudeme, nechám se od vás vyfotit zadarmo, dlužím totiž Janě nějakou službičku a pokud jde o fotky samotné, mám určitou představu, vy jenom mačkejte spoušť, jak uznáte za vhodné, ano?“
Kdo by nesouhlasil, pomyslel jsem si a jen jsem doufal, že to nebude nějaké dřevo. Požádal jsem Ruth, zdali by mohla na chvilku vstát a uklidil jsem z postele všechny ty přehozy a nechal tam jen takový lesklý, béžový. Protože jsme neměli nic domluveno, nefotil jsem ze stativu, ale vzal jsem si foťák do ruky, abych byl mobilnější a mohl dělat záběry okamžitě z různých úhlů. Zeptal jsem se jí, zdali nechce nejdříve něco k pití nebo k jídlu, ale odmítla s tím, že možná až po filmování. Měl jsem už v přístroji nový film dávno připravený, a tak jsem Ruth pobídl ať začne.
Poposedla si na posteli a roztáhla nohy. Levou nohu skrčila a zabořila špičku lodičky do matrace, pravou natáhla ke mně. Naklonil jsem foťák mírně na levou stranu a klekl si tak, abych byl objektivem co nejblíže k její lodičce. Zacítil jsem vůni nových silonek. Cítil jsem, jak se ve mě zmáhá vzrušení. Ženské nohy mě totiž nesmírně vzrušovaly stejně jako vše, co k tomu patří, silonky, lodičky, sandály, prostě vše.
Udělal jsem záběr. Sotva spoušť cvakla, poposedla si Ruth na posteli ještě více. Natočila se ke mě pravým bokem. Všiml jsem si jejího tetování na pravém lýtku, byl to jakýsi ornament, který jsem neznal. Jakoby znala moje choutky, odepnula si pásek na pravé lodičce a sundala si ji. Pravou nohu pokrčila a začala si špičkou lodičky přejíždět přes rozkrok.
Spoušť několikrát cvakla.
Ruth se jen slabě usmála. Pak si sundala lodičku i z levé nohy a odkopla ji stranou. Posunula si černé krajkové kalhotky tak, abych mohl vidět její lasturku. V pravé ruce pořád držela tu lodičku, a teď nechala špičku boty zajíždět do své pochvy. Fotil jsem, cvak, cvak, cvak, jen to svištělo. Pak lodičku odhodila na postel a lehla si na záda. Zvedla pravou nohu do výše a oběma rukama si uhlazovala silonky.
Měl jsem dost. Pyj mi divoce pulsoval v kalhotách, skoro jsem zapomněl fotit. Udělal jsem jednu fotku (ani jsem moc nekontroloval ostrost) a to už si Ruth začala srolovávat punčochu z pravé nohy. Udělal jsem asi dva záběry. Musela na mě vidět, jak mě to vzrušuje, jak sotva dýchám, jak mám bouli na kalhotách, ale neříkala nic. Srolovala si punčochu tak, aby jí držela jen na polovině chodidla. Zesílený pás, ten na který se uchycují podvazky, si vzala mezi zuby a nohu natáhla. Tím se natáhla i punčocha. V hledáčku jsem viděl, jak se na mě dívá, a jak ji jiskří oči.
„Fantastický,“ vydechl jsem. Udělal jsem další tři záběry.
„Líbí se Ti to, viď,“ zeptala se celkem zbytečně.
Polkl jsem naprázdno. „To je snad vidět…“
Ruth se zase jen usmála. Odhodila pravou punčochu a začala totéž provádět s levou. Chytla ji mezi zuby a levou ještě více vykroutila do strany. Nechala spočinout můj objektiv na její mušličce, a pak si do ní zajela dvěma prsty. Začala si ji lehce mnout, punčochu pořád držela v zubech.
„Výborně, pokračuj… to je ono,“ pobízel jsem ji.
Pak si dala každou z punčoch mezi prsty bosých nohou a klekla si na kolena. Rukama držela oba konce tak, aby punčochy byly zase napnuté. Fotil jsem, fotil jsem její skulinku, její nádherný nahý zadeček, a pak jsem se přesunul objektivem k jejím chodidlům. Nejdřív jsem vyfotil jedno, pak druhé, pak obě a ještě z různých úhlů.
Pak se přetočila na záda. Punčochu měla pořád mezi prsty a posunula mi chodidlo co nejblíže k objektivu. Měl jsem ten typ objektivu, co dokáže fotit i z velmi krátké vzdálenosti. Podařilo se mi udělat nádherný detail celého chodidla. Už jsem to nemohl vydržet. Odložil jsem foťák na zem a uchopil ji levou rukou za kotník. Obličej jsem jí zabořil do nahého chodidla. Ucítil jsem opojnou vůni a myslel si, že se můj penis tam dole ve slipech zblázní.
„Ale, ale, copak,“ zasmála se Ruth, „focení už nebude?“
„Kdo to má vydržet,“ zamumlal jsem s nosem mezi jejími prsty. Ruth s nimi zamnula a punčocha vypadla. Položil jsem jí punčochu se zesílenou špičkou jen tak zlehka na palec a začal jí lízat chodidlo. Slyšel jsem jak na posteli slabě vzdychá. Přejížděl jsem jí jazykem od paty až k prstům. Špičkou jazyka jsem zajel vždy mezi dva prsty. Občas jsem vzal punčochu a přičichl i k ní. Nevoněla o nic méně opojněji než její chodidlo.
Zase se otočila a klekla si na kolena. Obě nohy nechala viset přes okraj postele nad zemí. Dala chodidla k sobě. Mohl jsem se tak krásně jazykem věnovat oběma najednou. Pak jsem uvolnil z poklopce svého kamaráda, který se už celou dobu hlásil vehementně o slovo. Když jsem se horkým žaludem dotkl jejích chodidel a posléze ho zasunul do štěrbinky mezi chodidly, Ruth se zachvěla vzrušením.
Projížděl jsem jí tou skulinou a mohl se tak věnovat lízání její lasturky.
„To je krásný, óóóch, ještě,“ žebronila. „Strč mi tam ten jazyk pořádně!“
Bylo to hezké, ale nikdo z nás nechtěl skončit jen u toho. Ruth se postavila na zem, nohy dala pevně k sobě. Rukama mi sevřela hlavu a nasměrovala si má ústa na svou mušličku. Zatímco jsem ji jazykem zpracovával, strčil jsem ji svůj úd mezi lýtka. Oba jsem se chvěli vzrušením. Pak si Ruth sedla na postel a oběma rukama si přitiskla chodidla proti sobě. Duchapřítomně jsem popadl foťák, udělal jeden snímek a zase ho položil na zem. Klekl jsem si proti ní a zasunul ho mezi chodidla. Viděl jsem, jak jí obnažený žalud projíždí mezi nárty, a jak Ruth slastně zavírá oči. Pak je otevřela a lehla si napříč na postel na záda. Vsunula si zase punčochy mezi prsty každé nohy a opačné konce chytla rukama. Roztáhla obě nohy doširoka a vyzvala mě: „Pojď, píchej mě… na co čekáš… chci to…“
Nemusel jsem na nic čekat. Serval jsem ze sebe všechno oblečení, sklonil jsem se nad ní a zasunul ho do její lasturky. Byla neuvěřitelně horká a krásně vlhká. Ale to největší vzrušení teprve přišlo. Objala mě nohama a pevně přitáhla punčochy. Cítil jsem, jak mě punčochy obepínají přes nahé hýždě. Bylo to neuvěřitelně rajcovní. Jak jsem přirážel, drátěná postel se pod námi prohýbala. Vedle její hřívy blond vlasů na světlém přehozu ležela pohozená černá lodička a klimbala se s námi v rytmu soulože. Byla to nepopsatelná nádhera.
Věděl jsem, že tohle nemůžu dlouho vydržet. Naštěstí ani Ruth.
„Pojď, pojď,“ pobízela mě, „už – to – bude – už – budu – ho – to -vá.“
„Já už budu taky,“ zasípal jsem.
„Udělej to do mě, teď! Teď!“ Položila mi chodidla na hýždě. Jak se snažila mezi prsty udržet punčochu, cítil jsem, jak se mi její nalakované nehty zarážejí do kůže. Dotyk jejích chodidel mě elektrizoval. Cítil jsem její prudké stahy v orgasmu a uvolnil všechna stavidla. Cítil jsem, jak mého macka zalilo v její pochvě neuvěřitelné teplo. Oba jsme se zmítali a křičeli rozkoší. Vyčerpaně jsem se na ní položil, hlavu zabořenou do přehozu mezi její hlavou a pohozenou lodičkou. Kromě jiných vůní jsem cítil i vůni té lodičky. Bylo mi v tu chvíli jasné, že až se osprchujeme, nafotíme ještě pár záběrů, a pak na to půjdeme znovu.
No řekněte, není práce fotografa krásná?

Kategorie: Fetiš
Autor: Petra
Datum přidání: 25. 8. 2008
Povídka přečtena: 15584x
Hodnocení povídky: 4.2

← Zpět na přehled povídek